The Girl who leapt throuhg time

29. září 2010 v 14:18 | Theme-Writers |  Theme Anime tvorba

The Girl who leapt through time

Režie: Mamoru Hosoda
Alternativní názvy: The Girl Who Leapt Through Time, TokiKake, The Girl Who Cut Time, The Little Girl Who Conquered Time
Původní tvůrce: Tsutsui Yasutaka
Studio: Madhouse

Konno Makoto je na první pohled obyčejná středoškolačka, kterou momentálně trápí jediná otázka: Co má dále studovat? Jelikož se nemůže rozhoupat, nechává jako většina studentů své rozhodnutí na poslední chvíli a místo toho se poflakuje se svými dvěma přáteli, Kousukem a Chiakim. Hrají baseball, chodí na karaoke, společně se dostávají do různých malérů: je to zkrátka obyčejný život třech kamarádů. Nikdy by ji nenapadlo, že zrovna ona jednoho dne získá schopnost cestování časem a bude jenom na ní, jak s ní naloží. I když by si měla pamatovat, že změna i té sebenepatrnější události v minulosti může mít dost drastické následky.

Dojmy z filmu

Popravdě řečeno musím uznat, že když jsem si poprvé přečetla, o čem zhruba Toki wo Kakeru Shoujo je, nebyla jsem příliš nadšená a možná bych se na to ani nikdy nepodívala, kdyby za oním projektem nebylo moje milované studio Madhouse. Jednoho nudného odpoledne jsem si film pustila a rozhodně jsem nelitovala. Určitě znáte typicky americké příběhy typu: hlavní hrdina získá nadpřirozenou schopnost, chvíli si jí užívá, ale postupně zjišťuje, že má své stinné stránky. Toki wo Kakeru Shoujo sice na první pohled do tohoto schématu zapadá, ale už na ten druhý si všimnete podstatného rozdílu, kterým je zpracování. Kdyby to byl americký film, nejspíš by se zachraňoval svět, ale zde se nic takového nekoná. Makoto je doopravdy obyčejná holka, kterou nic takového nezajímá, protože chce jenom trávit čas se svými kamarády a užívat si života. Snad i navždy, kdyby to šlo.
Přesně o tomhle tenhle bezesporu zajímavý film je: o tom, že i když bychom krásné chvíle se svými milovanými chtěli prožívat stále dokola, nic takového není možné, protože všechno jednou končí. Čas na nikoho nečeká, proto bychom měli využít příležitosti co nejdříve a těšit se na budoucnost, protože i když staré radosti už pominuly, vždycky se můžeme těšit na nové.

Dojem autorky Katsumi


Už jen ten název vám říká, že nás čeká cestování časem. Tedy spíše skákání časem.
 Jakmile jde o čas, je to vždycky zamotané a to platí i pro tenhle film. Vždycky mám problémy pochopit něco, jakmile se to týká času, protože si říkám: cestovat v čase nejde. Kdybyste se totiž vrátili a chtěli něco změnit, tak by to znamenalo, že se vám to nepovedlo, protože kdybyste to změnili, tak byste se neměli odkud a proč vracet, takže jste vlastně nezměnili nic... ehm, no znáte to.
Film na člověka působí dobře, je to taková odpočinková podívaná na nějaký pokojný večer, a ať už se vám nechce přemýšlet (můj případ), nebo vám prostě tyhle věci s časem nedokapávají (zase můj případ), tak je vcelku dobře pochopitelný. V časových skocích hlavní hrdinky se dá v klidu orientovat. Horší byla druhá půlka, tam jsem se trochu ztrácela, stejně tak jako ke konci, ale i tak se mi film líbil. Plus je animace. Postavy nemají klasické fyziologické anime rysy (barevné vlasy, velké oči přes půl obličeje) ,ale spíš takové ty umírněné, což někomu může vyhovovat, někomu naopak. Mně se to líbí a přijde mi, že se to ke stylu filmu skvěle hodí a dokresluje, vlastně spíš tvoří, celkovou atmosféru.

Dojem autora Eldar

Tento film se nedá pojmenovat jinak než zajímavý. Tento film mě nijak nenadchnul, ale doba strávené sledováním mi ubíhala příjemně i přes délku filmu. Postavy i charaktery to vše působí velice pěkně a poklidně, ale některé scény vás vyvedou trochu z poklidu. Nicméně jsou tu věci, které dělají film zajímavým a to je právě cestování dívky Makoto v čase. Můžu se na to dívat tak, že tento příběh je skutečný, ale já v něm vidím něco jiného. Můj dojem je, že celý film je o dospívající holce, která si musí uvědomit skutečnost, že čas nejde vracet a věta / Čas nepočká na nikoho/ na třídní tabuli to jenom dokazuje. Celý průběh filmu z tohoto pohledu je dokonalý. Konec to pro mě celé završil poselství v očekávání budoucnosti.
Grafické zpracování, charaktery na mě působili moc dobře a některé poněkud vážnější věci jen zlepšovali dojem z filmu. Tento film rozhodně vede k zamyšlení. To mě vede k tomu, kde jsem začal. Tento film se nedá pojmenovat jinak, než zajímavý.

Dojem autora Shouhei san

O tomhle anime filmu jsem doposud nic neslyšela, nečetla jsem žádnou recenzi, ani na internetu (čistě náhodou) neobjevila nějaký pozitivní ohlas. Čili to pro mě byla neznámá půda a tak jsem si film pustila s napětím a očekáváním.
Jediné, co mě zklamalo, je konec. Příběh podle mě skončil tak, že jaksi neskončil... Mám ráda otevřené konce, ale v tomhle případě se celá pointa děje vypařila a jediné, co jsem si z toho všeho vzala bylo: Nepoužívaj cestování časem k vlastnímu prospěchu! Celý film byl založený na téhle pointě. Nejvíce se mi líbila scéna, kdy Makoto vyplýtvá svůj poslední skok do minulosti a pak se jen nečinně dívá, jak její kamarád jede vstříc jasné smrti. Velmi poučné...
Být hrdinkou příběhu, byla bych sobečtější a vrátila se do okamžiku, který by umožnil, aby Čiaky zůstal - do toho momentu, kdy jí vyznal lásku. Ale možná právě proto, že to neudělala, dělá tenhle film tak zajímavým. Někdy, i když se můžeme vrátit do minulost, nemusí všechno skončit happy-endem.

Dojem autorky Denaille


Doufáme, že se vám film bude líbit a pomohli jsme vám se rozhodnout, zda se na film podíváte. Film můžete shlédnout s anglickými titulky zde The Gir who leapt through time

Pokud nejste zběhlí v angličtině, pak zde NEMAME ZATIM můžete sledovat se slovenskými titulky.


S pozdravem autoři Theme-Writers
 

Clannad: The Movie

22. srpna 2010 v 14:55 | Theme-Writers |  Theme Anime tvorba

Clannad: The Movie

Clannad: the movie
Režisér: Osamu Dezaki
Scénář: Makoto Nakamura
Hudba: Yoshichika Inomata

Produkce: Toei animation
Tvůrce: Visual Art´s/Key

Příběh se točí kolem chlapce jménem Tomoya Okazaki. Navštěvuje třetí ročník střední školy, nemá matku, žije pouze s otcem a jeho jediným kamarádem je Youhei Sunohara, se kterým se společně poflakují. Kvůli jejich handicapům se nemohou účastnit těch klubových aktivit, kterých by chtěli, a tak si slíbí, že do žádného klubu patřit nebudou.
Zvrat nastává, když Okazaki cestou do školy narazí na dívku jménem Nagisa Furukawa. Kvůli jejímu špatnému zdravotnímu stavu rok nechodila do školy, a tak musí opakovat ročník. Rozhodne se založit divadelní klub, do kterého se později přidají i Okazaki a Sunohara, aby ji tak podpořili. Druhou dějovou linii představují Okazakiho sny, někdy až noční můry. Mají důležitý podíl na vývoji dalších událostí a dovolují divákům nahlédnout do Okazakiho nitra. Jeho a Nagisin příběh dojme téměř každého.

Dojmy z filmu

Jelikož jsem zhlédla i stejnojmenný seriál, nutí mě to stále srovnávat.
Nelíbí se mi jen pár maličkostí, jako třeba trochu jiná kresba, nebo jiná melodie dango písničky, což se dá lehce přehlédnout.
Hůř je na tom děj, protože spousta mých oblíbených pasáží byla vynechána a některé věci se staly jinak. A i přesto tvůrcům skládám poklonu, protože si příběh zachoval stejný šmrnc jako v seriálů. Podařilo se jim stěsnat do 90 minut příběh na několik hodin a zůstal v kostře takový jakým by měl být. Ano, i tady jsem na konci brečela jako želva, přestože si stále myslím, že v seriálů byly emoce vystiženy mnohem lépe.

Dojem autorky Denaille
Clannad: the movie
(Zleva: Kyou Fujibayashi, Tomoya Okazaki, Nagisa Furukawa, Ryou Fujibayashi)

Clannad má v sobě něco, co zahřeje vaše srdce. Myslím, že hlavní předností tohoto anime filmu jsou hlavní postavy, které doprovází nádherné grafické zpracování a hřející muzika. Okasaki je pouze posouván bez vlastní vůle a jeho srdce je ve skutečnosti hodně osamělé. Nagisa je neskutečně veselá a opravdu ona dokáže rozveselit vaše srdce a je srdcem celého filmu. I přes své problémy je Nagisa veselá, ale ve skutečnosti i ona je tou, která ze vnitř pláče. Celý film je neuvěřitelným přelévajícím se proudem samoty a štěstí. Při sledování jste šťastní i smutní zároveň. Nicméně v momentě, kdy předpokládáte, že vše směřuje k dobrému konci, se něco změní. Právě to a závěrečný konec dělá film dokonalým.

Dojem autora Shouhei

Po prvních pár minutách mi přišlo na mysl: "takže další školní romance, dejme tomu, takových je". První polovina filmu na mě nijak velký dojem, co se týče děje, neudělala. Měli jsme tu životem ztrápeného charismatického hrdinu prakticky bez rodiny a věčně rozesmátou dívku, která musela kvůli chatrnému zdraví opakovat ročník. Pro mě nic moc převratného. Upřímně musím říct, že mě začátek nijak výrazně nebavil. Chyba - byla jsem překvapena.
Film nebo seriál, který mě donutí cítit to samé jako postavy, bývá většinou dobrý film. A tenhle podle mě je. Protože život našich hrdinů nemá růžovou barvu jako okvětní lístky sakur (které můžeme vidět hned na začátku), jak se na první pohled někomu (mě) může zdát, a krutost života leckoho rozesmutní. Navzdory všemu vás nakonec Clannad nezanechá se slzou v oku, ale s úsměvem na tváři. A dozajista na něj hned tak nezapomenete. Doporučuji shlédnout, protože nebudete litovat a v žádném případě vám to nebude připadat jako ztráta času.
A můžeme si z něj i něco odnést a to, že na takové věci, jako je rodina, nikdy není pozdě.

Dojem autorky Eldar
Clannad: the movie
(Zleva: Nagisa, Ushio, Tomoya)

Když jsem šla do Clannadu, zhruba jsem věděla, o čem to má být, protože jsem viděla seriál, který byl sice o poznání lepší, ale nerada bych moc srovnávala. Musím přiznat, že i přesto nebo možná právě proto jsem byla trochu zklamaná. Je to zdánlivě prostá romance mezi dvěma opravdu sympatickými hrdiny: Tomoya je typický kluk, který se chová, jako kdyby mu bylo všechno úplně jedno a Nagisa zase veselá dívka, která moc nedává najevo, že i ona má své problémy. Zdá se, že oba mají problémy trochu jiné podstaty, ale v průběhu filmu vychází najevo, jak moc si vlastně jsou podobní a je radost sledovat, jak jeden dokáže působit na druhého, pomáhat si a pomalu se měnit. Clannad bych asi považovala za průměrný romantický film, ale protože se soustředí hlavně na psychologii postav a řešení jejich problémů, nemůžu takhle snadno vynést rozsudek. Je strašně fajn, že se s postavami můžete aspoň trochu ztotožnit a pochopit je, což u zamilovaných kousků většinou nebývá snadné. Překvapením je taky konec, který mnoha divákům určitě vžene slzy do očí, zároveň však vyjadřuje schopnost člověka znovu vstát a zapomenout na rány minulosti. Clannad sice byl fajn a nelituju stráveného času, ale pokud jste zaměření spíš na děj než na romantiku, bude vás to trochu nudit.

Dojem autorky Katsumi


Doufáme, že se vám film bude líbit a pomohli jsme vám se rozhodnout, zda se na film podíváte. Film můžete shlédnout s anglickými titulky zde Clannad: The Movie

Pokud nejste zběhlí v angličtině, pak zde Clannad: The movie můžete sledovat se slovenskými titulky.


S pozdravem autoři Theme-Writers

Denaille

13. srpna 2010 v 17:58 | Denaille |  Theme Autoři

Denaille

de
Základní informace:
1-Přezdívka: Denaille
2-Věk: 17
3-Povolání: Studentka OA - Informatika v ekonomice
4-Znamení: Rak
5-E-mail: graphic-estel@email.cz

Theme-Writers: Autorka píšící pro Anime tvorbu, Literární tvorbu a Světovou problematiku ( - zaměření na náboženství)

Něco o mě: Jsem naprosto průměrná osobnost, která se dá často přehlédnout. Moje názory na věc se často mění a většinou nedostatkem sebevědomí, takže dám za pravdu někomu jinému. Na druhou stranu, pokud se problém týká mě, pak mám vždycky pravdu a dokážu se hádat celý den.
Pokud mě něco nadchne, vrhnu se do toho po hlavě a pak mám problém se z toho vylízat, když zjistím, že mě to vůbec nebere.
Jsem flegmatik a tak trochu melancholik. Mám raději samotu než houf lidí, kteří se soustředí výhradně na moji osobu - nesnáším pozornost.
Na lidi působím trochu jako mimoň, šprt nebo spíše jako hodňoučká tatínkova holčička. Realita je trochu jiná… ale nechme je při tom.
Chtěla bych být psycholožkou… ale pokud bych se nedostala na školu, pak chci zkusit informatiku a především grafiku…

O mém blogu: Na blogu už se vyskytuji nějaký ten rok. Začínala jsem s blogem, kam jsem kopírovala fantasy obrázky a články s fantasy a okultní tématikou. Dalším blogem jsem začala svou vlastní tvorbu, do čehož zapadaly povídky, grafika a recenze na knihy a tentokrát jsem se snažila nekopírovat. Čas ale běžel a ani tenhle blog nebyl ono. Tak jsem skončila na
http://dark-fairytails.blog.cz - kde se snažím promítnout svou osobu svými úvahami a věcmi, které mě zajímají a se kterými se chci podělit.
Jméno blogu vzniklo mojí blbostí - měla jsem totiž na mysli fairy-tales (pohádky). Když jsem potom hledala, co vůbec znamená ten název "fairy tail" zjistila jsem, že by se to dalo přeložit jako vílí prdelka nebo něco v tom smyslu.

Několik věcí do statistiky:
1-Nejoblíbenější film: Statečné srdce, Pán prstenů, Gladiátor, Hvězdný prach, Faunův labyrint, Inkoustové srdce, atd...
2-Nejoblíbenější anime: Durarara, Fairy tail
3-Nejoblíbenější manga: Haou Airen, Dengeki Daisy, Cat street
4-Nejoblíbenější jídlo: cokoliv z KFC
5-Nejoblíbenější pití: mlíko, Pina colada, čaj
6-Nejoblíbenější kniha: Bartimaeova trilogie, Daň peklu, jakákoliv knížka od R. E. Feista, G. R. R. Martina, Terryho Pratcheta a Neila Gaimana...
7-Oblíbená muzika: After Forever, Within temptation, Nouvelle Vague, Portishead, AC-DC, Škwor, Drowning pool, Doop, Deep purple, The doors, atd... Ráda si poslechnu vážnou hudbu a občas i nějaký popík a country. Nepohrdnu ani Lily Allen a Bobem Marleym.
8-Koníčky: čtení (manga i normální knihy), fotografování, kreslení, anime, psaní, grafiká tvorba, kolečkové brusle, volejbal, alternativní medicína, okultismus, esoterika…

Moje motto: Víra někdy dokáže to, co by zákon nikdy nedokázal!

S pozdravem autorka blogu Theme-Writers Denaille

 


Katsumi

13. srpna 2010 v 16:54 | Katsumi |  Theme Autoři

Katsumi 


katsu
Základní informace:
1-Přezdívka: Katsumi
2-Věk: 16
3-Povolání: Studentka chemické průmyslovky
4-Znamení: Beran
5-E-mail: katsumiscientistseznam.cz

Theme-Writers: Autorka píšící pro témata Anime tvorba, Literární tvorba a Světová problematika

Něco o mně: Co o sobě říct? To je těžké. Jsem ironická a urýpaná, takže mě neberte moc vážně: pokud o vás prohlásím něco urážlivého, pak je velká pravděpodobnost, že to myslím z legrace. Pokud ne, poznáte to: věřte mi. Nemám ráda přetvářku, což mě automaticky vyřazuje z dívčího kolektivu mojí školy. Nedá se říct, že by mi to nějak vadilo. Jsem hodně ukecaná a dokážu si téměř s každým najít společné téma k hovoru. Nedělá mi problémy seznámit se, ale dělá mi problémy přátelství si udržet. Postupem času se totiž ukazuje, že na některé lidi jsem až trochu moc excentrická. Často jsem hyperaktivní a nemůžu spát, takže běžně vstávám (k vzteku celé rodiny) kolem dvou hodin ráno. Mám dost divný a trochu morbidní smysl pro humor, nic mi není svaté. Mým snem je stát se spisovatelkou, což je celkem vtipné vzhledem k tomu, že studuju chemickou školu. A kdyby to nevyšlo, chci být šílenou vědkyní (i když je mi celkem jasné, že nakonec skončím na pracáku). Teď už vám musí být jasné, že jsem šílenec - připočtěte si k tomu ještě knihomolství, závislost na anime/manze, geekovství v pokročilém stadiu a zálibu ve střílení ze vzduchovky (ano, té holce dali do ruky ZBRAŇ!) a asi už zhruba víte, jaká jsem.

O mém blogu: Můj blog je zaměřen hlavně na anime a mangu, takže na něm najdete povětšinou recenze. Postupně hodlám přidávat i povídky, ale protože jsem neskutečná perfekcionistka, která po sobě musí všechno přečíst aspoň 7x, než je se sebou spokojená, bude to trochu trvat. Na mém blogu se nacházejí i rádoby vtipné výlevy a jednou za uherský rok i něco na vážnější téma. Vstup pouze na vlastní nebezpečí: http://katsumi-kagakusha.blog.cz/

Několik věcí do statistiky:
1-Nejoblíbenější film: Nausicaa of the Valley of the Wind
2-Nejoblíbenější anime:
Sayonara Zetsubou Sensei (studio SHAFT dělá nejlepší komedie)
3-Nejoblíbenější manga: Práce Kaori Yuki, Ita Junjiho a Mirai Nikki
4-Nejoblíbenější jídlo: Maďarská kuchyně
5-Nejoblíbenější pití: kafe (bez své denní dávky kofeinu bych nepřežila)
6-Nejoblíbenější kniha: Tak to je HODNĚ těžké. O první místo se rvou knihy od Pratchetta a Sapkowskiho.
7-Oblíbená muzika: Nightwish, Hammerfall, My Dying Bride, Sabaton, Salamandra, Eluveitie…
8-Koníčky: Čtení, psaní, paintball, plavání, počítače, hry (na PC i PS2), jazyky (angličtina, španělština, japonština, finština, latina)

Moje motto: Dovolím si ukrást citát Uryuu Minene, jedné z postav z Mirai Nikki: "Nemůžeš prohlašovat, že je něco nemožné, dokud to nezkusíš." Na to, že to vlastně prohlásila psychopatická teroristka cosplayující zdravotní sestru, je to vlastně hodně chytré.

S pozdravem autorka blogu Theme-Writers Katsumi


Eldar

13. srpna 2010 v 15:10 | Eldar |  Theme Autoři

Eldar 

eldar

Základní informace:
1-Přezdívka: Eldar
2-Věk: 16
3-Povolání: Studentka SŠ
4-Znamení: Lev
5-E-mail: e.l.d.a.r@seznam.cz

Theme-Writers: Autorka píšící pro Anime tvorbu a Světovou problematiku.

Něco o mě: Jsem člověk, který chce v životě zkusit co nejvíc věcí (nejlépe všechno :D), takže se chytám každé nabídky, každého zpestření a každé nové věci. Říkám si, že kdybych to nedělala, tak bych celý život seděla na zadku a to opravdu nechci. Mým snem je procestovat svět, poznat ho a (neříkám přímo pochopit, protože to nejde) snažit se porozumět jiným lidem, věcem, činům, přírodě a vůbec. Líbí se mi téměř všude, myslím, že každé místo má svoje kouzlo.
Na první pohled působím jako nesmělá osoba, jsem tichá, a v určitých situacích (v těch pro život praktických) lidem musí připadat, že si sedím na vedení. Jinak bych se charakterizovala jako průměrného člověka - tak průměrně chytrá, průměrně hloupá, průměrně vypadající, ... ale nadprůměrně blázen :)

O mém blogu: Můj nynější blog pokračuje tam, kde ten předchozí skončil. Ten první (kdysi dávno!) obsahoval životopisy celebrit, obrázky z filmů, takové ty dívčí věci... (Bylo mi 13, když jsem ho zakládala!). Časem jsem začala psát články z vlastní hlavy, povídky a trochu jsem se snažila i o poezii, a s tímto obsahem jsem si založila nový blog http://hotaru-no-fantasy.blog.cz/
, který i k mému vlastnímu překvapení neobsahuje příliš věcí, podle kterých by se dalo usoudit, že jsem fanoušek anime. Časem ale plánuji přidat tam i recenze a zážitky, co se anime týče.

Několik věcí do statistiky:
1-Nejoblíbenější film: Temný rytíř, Statečné srdce
2-Nejoblíbenější anime: Fullmetal Alchemist, Gintama
3-Nejoblíbenější manga: Uzumaki
4-Nejoblíbenější jídlo: jahody
5-Nejoblíbenější pití: frappé
6-Nejoblíbenější kniha: cokoliv od Terryho Prattcheta
7-Oblíbená muzika: Linkin Park, Rise Against, Japonská hudba, Apocalyptica, ...
8-Koníčky: čtení (knih i mangy), anime, manga, sport, LARP, akce, ...

Moje motto: Je jich spousta, ale to nejjednodušší, které je a de facto všechny shrnuje je: Život se musí prožít, ne přežít!

S pozdravem autorka blogu Theme-Writers Eldar


Shouhei san

13. srpna 2010 v 13:28 | Shouhei |  Theme Autoři

Shouhei san

h
Základní informace:
1-Přezdívka- Shouhei
2-Věk: 19 let
3-Povolání: Student
4-Znamení: Vodnář

Theme-Writers: Autor píšící pro témata Anime tvorba, Světová problematika a literární tvorba.

Něco o mě: Řekl bych, že patřím k těm lidem, kteří hodně mluví a přemýšlí. Pokud nehraju fotbal, tak jsem poměrně hodný a klidný člověk. Jen ty mouchy naháním půl hodiny, aby vylétli z okna. To je trochu přehnané, ale charakterizuje mě to. Rád si zajdu do hospody, ale poslední dobou jsem na to nějak starý. Dříve to byla lepší zábava. Jediný problém je, že zatím co já rostu, tak svět už vyrostl. 

Můj blog: Blog Manga Sekai je zaměřený na japonskou komiksovou a animovanou tvorbou známou pod názvy manga a anime. Předně se Sekai věnuje manze vydané na našem území, tvorbě studia Ghibli, inspirací pro novou mangu a anime, také se zabývá dějinami Japonska. Odkaz na Manga Sekai: http://manga-sekai.blog.cz/ .

Několik věcí do statistiky:
1-Nejoblíbenější film: Only Yesterday (Isao Takahata)
2-Nejoblíbenější anime: Ef tale of melodies
3-Nejoblíbenější manga: Gantz
4-Nejoblíbenější jídlo: Těsto se sýrem a špenátem
5-Nejoblíbenější pití: voda
6-Nejoblíbenější kniha: Zelená míle
7-Oblíbená muzika: Sum41, Simple plan, Nikelback, Bob Dylan, Japonská hudba, country
8-Koníčky: kytara, běhání, anime a manga, historie, psaní

Moje motto: Konáním dobrá měníme sebe v dobrého člověka a naopak konáním zla pouze ubližujeme sobě samotným. Nezáleží na tom, co si myslíme, ale co děláme.

S pozdravem autor blogu Theme-Writers Shouhei san


Theme-Writers

10. srpna 2010 v 18:32 | Shouhei |  Theme Writers Úvod

Theme-Writers


Theme-Writers je můj projekt, který je založený na kreativitě a schopnosti autorů. Pokusím se vysvětlit o čem projekt je. Existuje dost lidí, kteří mají své blogy, kde umisťují svojí tvorbu zaměřenou na různá témata. Já chci vytvořit blog, který nebude jednoho člověka, ale bude malé skupiny lidí, kteří vyjadřují svůj názor ke stejným tématům. Jednoduše řečeno na dané téma vznikne článek, který bude obsahovat názory například pěti autorů a bude poskytovat mnohem širší pohled na věc. Samozřejmě celý projekt je závislí na kvalitě autorů.
Theme-Writers bude mít tři hlavní skupiny témat a to Světová problematika, Literární tvorba a Anime tvorba. Autor může psát do jedné skupiny nebo do všech tří skupin. Světová problematika má obsahovat témat zabývající se největšími problémy světa jako celku. Jako příklad uvedu hladomory, nemoci, války, ekologie, náboženství atd. Další skupina literární tvorba je poměrně volná pro autory a jediné čeho se musí autor držet je tématu a formy. Anime tvorba se především bude zabývat vybranými seriály nebo tématy, které se zabývají anime tvorbou. Vzhled stránky logicky je dočasný a budoucí vzhled bude muset vyhovovat všem autorům.
Musím zdůraznit, že nejde jen o to napsat svůj aktuální pohled, ale také něco o tématu vyhledat a dát si čas s tím, co napíšu. U literární tvorby to je logicky volnější a je na autorovi kolik informací si vyhledá. Jde spíše o zodpovědnost autora než o povinnost.

Jak to bude fungovat v praxi?

Témata nevybírá jeden člověk, ale vždy jiný autor a člen skupiny. Autoři se střídají ve vybírání témat. Autoři jsou logicky limitování tématem a délkou, ale to platí pro všechny stejně. Největším úskalím je získat kvalitní autory a vytvořit malou skupinu, která se bude navzájem obohacovat. Sehnání autorů je na mě, pokud se mi to nepovede, projekt selže. Minimální počet autorů pro článek je tři. Takže autor vybere téma a rozpošle znění členům skupiny, následně každý sepíše vlastní část článku vyjadřující jeho názor a pošle ji editorovi. Bohužel není možné utvářet naprostou volnost ve skládání článků, proto hlavní organizace bude probíhat skrze mou osobu. Nicméně toto chci odstranit jednoduchou věcí. Kompletní článek a jeho konečnou podobu musí odsouhlasit všichni autoři.

Co to přinese autorům?

Především větší kreativnost a možnost svá díla porovnávat s ostatními. Budete mít možnost vyjádřit svůj postoj nebo vaši schopnost psaní. Komunikace s malou skupinou lidí věnující se psaní a blogování. Samozřejmě možnost vybrat téma pro článek mi také přijde zajímavá. Je to trochu jiná forma než psaní o samotě na svém blogu.
Další přínos je jednoznačně reklama pro váš blog. V každém článku bude kromě autorova jména hned vedle odkaz na jeho blog. Propagujete nejen sebe, ale i svůj vlastní blog. Forma jakou budete propagovat Theme-Writers na vašem blogu je plně na vás. Samozřejmě, že nebude hlavním cílem napsat spousty článků a nalákat velké počty lidí v krátké době. Vše by mělo probíhat pozvolna, protože kvalita si své návštěvníky časem najde.

Závěrem: Theme-Writers v překladu Téma-Spisovatelé myslím jasně udává svůj cíl. Cílem je blog spisovatelů a jejich tvorby. Cílem je vytvořit kvalitní blog s kvalitním obsahem, který nese něco nového a něco kreativního.

Zájemci se mi můžou ozvat na email vilda.x@seznam.cz , ale počítám, že budu muset hledat autory hlavně sám a doufat v jejich přijetí i kvality. Můj blog, kterému se je Manga-Sekai



S pozdravem Shouhei san

Kam dál